Tři králové na mnoha místech pomáhají i stmelují

26. listopadu 2019 Co je pro sbírku vůbec nejcennější? Dobrovolníci.

Nejcennější dobrovolníci

Tříkrálová sbírka se letos konala již po devatenácté. A co je pro sbírku vůbec nejcennější? Dobrovolníci. Ti jsou pro Tříkrálovou sbírku nenahraditelní. „Dříve byl problém sehnat ke koledníkům dospělý doprovod. To se teď daří s pomocí maminek a těch dětí, co už dospěly a ujmuly se vedení“, svěřuje se Blanka Matoušková, tříkrálová asistentka z Radomyšle na Strakonicku a chválí si spolupráci se všemi dobrovolníky. Tříkrálová sbírka nejen tady postupně „vychovává“ nové generace koledníků, ti postupně dospívají a ujímají se role dospělého doprovodu.

 „Nejen, že místní koordinátory, asistenty sbírky, koledníky a další dobrovolníky aktivně vyhledáváme a oslovujeme, ale letos se nám dokonce aktivně přihlásily např. dvě místní koordinátorky-asistentky z Dvorce u Borovan a Zvíkova u Lišova, kde se koledovalo vůbec poprvé v historii. Velice si toho ceníme, organizaci sbírky navíc zvládly bez problémů na výbornou“, cení si nové spolupráce Marie Vaňo, diecézní koordinátorka sbírky.

Tři králové pomáhají nejen výtěžkem

Tříkrálové koledování, putování od domu k domu, s sebou i letos přineslo řadu kuriozit a milých příběhů. „V obci Klečaty na Táborsku např. seniorce o holích utekl hluchý pes a běhal po vsi, koledníci nelenili, psa doběhli a vrátili seniorce na dvorek. Další skupinka v Zálší při nedělním koledování pomáhala seniorce odstranit venkovní vánoční výzdobu a vše pomohli opět bezpečně uložit do krabic na další rok“, uvádí milou příhodu Daniela Werbynská Laschová, ředitelka vltavotýnské a zlivské Charity.                 

tři rálové na mnoha2

Na řadě míst je Tříkrálová sbírka spojena nejen s pomocí potřebným a vítanou tradicí, ale je zároveň společenskou událostí, na kterou se netěší pouze děti. Kromě nich se různě zapojují do příprav také maminky, babičky a sousedky. Třeba v Olešníku se malí koledníci po koledě vždy sejdou a jedna z maminek jim pořádá již druhým rokem „párty“. Řada rodičů během dlouhých koledovacích dní také pro děti přichystala svačiny s sebou nebo zřizovala občerstvovací stanice, kde si děti mohly na chvíli vydechnout, občerstvit se a nabít energii – třeba u karaoke.

Z Tříkrálové sbírky se tak na mnoha místech stala tradiční událost, jenž v příštím roce oslaví krásné kulaté výročí – dvacet let. „Nejhezčí je vidět, jakou mají lidé pokaždé radost, když koledníky uvidí za dveřmi. Najdou se i takoví nadšenci mající celou kolekci fotografií všech Tří králů, kteří kdy v obci koledovali od samotného počátku sbírky“, zmiňuje Jitka Koubová, ředitelka Farní charity Kamenice nad Lipou.

Koledníci v jednotlivých obcích mezi sebou často soutěží, kdo nashromáždí vyšší částku do pokladničky.

„Tam určitě půjdeme, tam bývá tichá sbírka.“
 – „To nemusíte zpívat?“
„Ne, dávají papírové peníze, ty necinkají.“
(koledníci z Pelhřimovska)

Není divu, že jsou koledníci rádi za bankovky, protože mince něco váží. Např. v Pelhřimově nosili na krku i kolem dvou kilogramů, jedna z nejtěžších rozpečetěných kasiček měla hmotnost 2,8 kg.

Děkujeme všem štědrým dárcům, dobrovolníkům, koledníkům a koordinátorům Tříkrálové sbírky.
Děkujeme, že pomáháte pomáhat s námi!

Text: Martina Baráková, Diecézní charita České Budějovice
Foto: Zbyněk Novotný