Zimní boty pro Tomáše

15. prosince 2020 Pomoc z peněz vykoledovaných během Tříkrálové sbírky má mnoho podob – nezřídka jsou příspěvkem na nový charitní vůz, někdy umožní zrealizovat nákladné rekonstrukce a jindy se zhmotní ve zcela prostý dar. Takovým jsou zimní boty pro Tomáše, patnáctiletého chlapce, který nemá právě jednoduchý život.

Tomášova rodina přišla v roce 2019 zcela nezaopatřena do farnosti v okrese Plzeň-Sever, kde z dobroty zdejších farníků obdržela dočasný nouzový azyl. „Tam se mi hrozně líbilo,“ vzpomíná Tomáš. S farností se sžil, chodil na mše a na návštěvy do rodin. Má také velmi rád venkovské prostředí i okolí a na svůj malý telefon fotí záběry z přírody.

Nouzové bydlení však nebylo dlouhodobě udržitelné (dva dospělí a čtyři děti tu žili ve dvou místnostech, v chladných měsících náročných na vytápění) a Tomášova rodina se za pomoci sociální pracovnice přestěhovala do sociálního bytu v Plzni. Chlapec se však do farnosti stále vrací, doléhá na něj přitom řada těžkostí, s nimiž se musí vyrovnávat.

Ve své vlastní rodině má komplikované zázemí. Matka žije s partnerem a jeho třemi dětmi, které jsou výrazně mladší než Tomáš. Sama přiznává, že o nejstaršího se už nezvládá starat. Svého otce zná Tomáš jen z fotografií. „Říkají, že žiju jinačí život,“ vysvětluje Tomáš. Myslí tím, že si žije svým vnitřním životem, například si ve škole povídá pro sebe a ruší tím paní učitelku.

„Je toho na mě moc,“ říká chlapec, „byl jsem v DDÚ a byl jsem tam šest let,“ to mluví o dětském diagnostickém ústavu. „A pak mi řekli, že jdu zpátky domů… a je pro mě těžké se s tím vypořádávat,“ říká o svých návratech do rodiny. Za chvíli dodá: „Řekl jsem si, že si požádám o pěstounskou péči.“ Má ale obavy, že jej pěstouni nebudou chtít.

Většinu oblečení má Tomáš „od lidí“. Farníci se dohodli, že z peněz Tříkrálové sbírky uhradí chlapci zimní boty. Díky laskavému faráři jsem mohl s Tomášem na nákup také vyrazit. Hoch ihned přemýšlel o tom, že v botách musí mít velkou rezervu, kdyby mu noha ještě vyrostla, aby mu vydržely co nejdéle. Ve svých patnácti letech má Tomáš trochu jiný vztah k penězům než většina jeho vrstevníků. Poctivě chodí na brigády a důkladně zvažuje, co si z vydělaných peněz koupí, „aby to bylo důležité“.

Z obchodu vyšel rovnou v nových zimních botách a staré prošlapané polobotky zastrčil do krabice namísto nich.

Autor: Petr Šimek