Sandro Botticelli Klanění Tří králůHistorie a tradice Tříkrálové sbírky

Poprvé v novodobé historii uspořádali dobročinnou sbírku spojenou s koledováním v olomoucké arcidiecézi. V roce 2000 tady koledníci vyrazili do ulic na základě staré lidové tradice, která má svůj původ až ve středověku, kdy se ve městech a na vsích hrávaly hry s biblickou tematikou. Vyprávělo se v nich také o mudrcích z dalekého východu a o tom, jak se přišli poklonit novorozenému Ježíškovi do Betléma.

Nový zákon a Mudrci z východu

O klanění mudrců z východu podává zprávu 2. kapitola evangelia podle Matouše. Nezmiňuje se v ní ale, kolik jich bylo, ani jestli byli skuteční králové. Počet „králů“ se odvozuje podle darů, které novorozenému Spasiteli přinesli:

Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem,
klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu.
Matouš, 2-11

Dary měly symbolický význam: zlato jako tehdejší nejcennější zboží vyjadřovalo úctu a symbolizovalo stálost a neporušitelnost, kadidlo odkazovalo na Ježíšovo božství, vůně kadidla je metaforou modliteb stoupajících k Bohu, myrha – vonná balzamovací mast – předjímala Kristovo utrpení a smrt na kříži. Dary mohly také představovat veškerou hmotu, neboť zastupovaly všechna v té době známá skupenství.

Stejně tak jména mudrců jsou nejspíš dodatečně vymyšlená, získali je v lidových vyprávěních několik staletí po Kristu. Jednotliví králové často symbolizují různá období lidského života, jeden z nich bývá zobrazován jako mladík, další jako muž a třetí jako stařec. Podle dalších výkladů symbolizují jména tři centra starověkého Východu: Kašpar (Caspar) je jméno aramejského nebo perského původu a znamená „strážce pokladů“, hebrejské jméno Melichar znamená „král je světlo” a Baltazar, jméno babylonského původu, vyjadřuje přání „Bůh ať ochraňuje krále”.

Tradice tříkrálového koledování

V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a církev jej na západě i východě slaví 6. ledna. K tomuto dni se také váže tradiční koledování. Tříkrálovou píseň předávali nejprve kantoři, duchovní a žáci. Koledníci kropili obydlí svěcenou vodou, vykuřovali je kadidlem, psali na dveře iniciály K + M + B +, rozdávali svaté obrázky a zpívali tříkrálové poselství ve formě známé koledy: My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví vinšujem vám.

Zkratka K + M + B + (nebo latinský ekvivalent C + M + B +) se běžně vykládá jako iniciály tří králů, ale pravděpodobnější je, že jména králové získali až podle ní (a na základě významů zmíněných výše). Ve skutečnosti se však jedná o zkratku požehnání Christus mansionem benedicat = Kristus ať požehná tomuto domu, a to na celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet. Tři křížky symbolizují Otce, Syna i Ducha svatého, nejsou to tedy plusová znaménka, spojující iniciály.

Novodobá historie Tříkrálové sbírky

Koledníci z LitoměřicKe koledování se postupně přidaly chudé děti, které chodily 6. ledna po domech oblečené za Tři krále s betlémskou hvězdou, také zpívaly koledu a posvěcenou křídou psaly nad dveře domů K + M + B + s příslušným letopočtem. Dostaly za to vždy něco k jídlu nebo drobnou almužnu. Tato tradice s nástupem socialistického režimu po r. 1948 postupně téměř vymizela, v původní podobě se zachovala jen na některých místech. Česká charita dala tříkrálovému koledovaní nový rozměr a smysl. Od roku 2001 se díky ní i díky štědrosti všech dárců a dobrovolníků koná Tříkrálová sbírka pravidelně na území celé České republiky.

Koledování i rozdělení výtěžku sbírky probíhá podle jasně daných neměnných pravidel. Záměry a příklady využití vybraných prostředků v jednotlivých diecézích aktualizujeme pravidelně na našich stránkách. Další informace, například o počtu dobrovolníků a místech, kde se koledovalo, si můžete přečíst také ve výroční zprávě Charity ČR.

Výsledky uplynulých ročníků najdete zde.